V chovu

Viky je náš nejnovější přírůstek do velké činčilí rodiny. Je to mladičký black velvet, nositel alely pro barvu violet (fialovou). Jeho otec je violet, matka black velvet. Zatím je hodně světlý, má jen výraznou masku přes oči a hřbet trochu tmavší než boky a nádherné bílé bříško. Je to velmi pěkný činčilák, úplně jiný typ, než na jaké jsem zvyklá: má krátkou, jakoby trojúhelníkovitou hlavu a poměrně malá ouška. Jeho chovatelkou je paní Říhová z Bílovic nad Svitavou.

Přáli jsme si, aby nám po naší milé Eliška zbyl nějaký potomek, nejlépe bílá samička. Bohužel se nám to nepodařilo, ale naštěstí jsme narazili na inzerát prodávající její bílou vnučku. Ihned jsme se majitelce přihlásili a koncem roku 2009 si domů dovezli malinkou bílou kuličku, Eliščinu vnučku. Dostala jméno Směženka.

Je to náš "druhý plemeník". Vypadá jako standard, ale jeho bříško není úplně bílé, jak se od standardních šedivých činčil čeká, ale je lehce našedivělé, což je znakem mutace ebony. Nojo, podědil po mamince:-) Narodil se v červenci 2002 Myšce a Kubovi. Je to ostýchavý chlapík, který měl být prodán, ale naše Eliška si ho oblíbila a pojala za manžela. Dodnes obývají společně jednu klec a už nám dali dost krásných činčilích mláďátek.

Očekávaná miminka Báry a Kuby přišla na svět bohužel v době, kdy je Bára nemocná. Má problémy se zuby a špatně se jí žere, takže její dvojčátka jsou malinká a my moc doufáme, že se podaří je odchovat. Linda je sice větší, než její sestřička, i přesto je to drobeček. Je krásně tmavě černá ebonka. Tak ať se jí daří!

Obě holčičky během prvních dní vypadají dobře, jsou čilé, začínají prozkoumávat klec a dokonce přibírají. Čtvrtý den se jim vyrovnaly hmotnosti i barva a úpřimně řečeno: nerozpoznám je od sebe :-)

Drobný čiperný velvetek, kterého jsme koupili v lednu 2002 z velkochovu MVDr. Žaluda. Dodnes je to poměrně plachý činčilák, přestože se při troše šikovnosti nechá ukecat na pomuchlání na rukou. Je to charakteristický velvetek (správně black vevet), tedy činčilák se sametově černými zádíčky a boky, bílým bříškem a tmavými proužky na všech tlapkách. Podle slov jeho chovatelů je údajně tato plachost pro velvetky charakteristická.

Fialku jsme koupili společně s béžovou Kami 6. října 2005 od MVDr. Žaluda ve věku asi čtyř měsíců. Je to typická violetka - rovnoměrně šedá se zvláštním nádechem, kterému se říká fialový, a jasně bílým bříškem. Jako mládě byla drobnější a z očí jí koukali sympatičtí rarášci; postupně sice holka pořádně vyrostla, ale rarášci nezmizeli. Hned druhý den se v novém domově chovala zvědavě, vylezla z klece a zkoumala naši předsíň. Nechala se chytnou a na rukách byla docela klidná.

Chippy se narodil jako docela veliký šedivý kluk Fialce a Kubovi. Nemá na tlapkách žádné proužky, takže to vypadá, že až dospěje, bude to činčilák barvy "standard", ale bude nositel fialové alely po své matce Fialce. To znamená, že se samičkami mutace violet bude dávat 50 % violet (fialových) mláďat, s nositelkami fialové alely dá 25 % violetků.

Tak jsme si v neděli 11. 12. 2005 přivezli dalšího člena (nejen činčilí) rodiny: krásnou ebonku Báru.

Táta heteroebony, máma silver - a narodila se z toho černá Bára a úplně stejně černý Lucky. Však tady je pár fotek malých černých ďáblíků: